Aktualizováno 02 DEC 2020
Tržiště Mintos představuje díky svému nevídanému množství úvěrů poskytovaných úvěrovými společnostmi z celého světa skvělý způsob, jak si z úvěrů vybudovat velmi dobře diverzifikované investiční portfolio. Faktem je, že diverzifikace je tím nejdůležitějším nástrojem pro dosažení dlouhodobých finančních cílů za současné minimalizace rizik. Otázkou však zůstává jedno – jak správně vybrat úvěry, do kteých by měl člověk investovat? Je přednějším kritériem výkonnost úvěrů, nebo naopak finanční síla úvěrové společnosti? Nebo snad obojí? Má kritérium výkonnosti úvěrů vůbec nějaký význam ve chvíli, kdy jsou úvěry zajištěny závazkem zpětného odkupu od úvěrové společnosti?
Na tyto otázky se nás investoři pravidelně ptají a dychtivě o nich debatují i v diskuzních fórech. Martins Valters, provozní a finanční ředitel a spoluzakladatel Mintosu, se rozhodl zapojit se do této diskuze a podělit se tak s Vámi o náš pohled na věc.
Hlavní postřehy
– Výkonnost úvěrů je tím nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím výnosy investorů, který má zároveň přímý dopad na obchodní činnost úvěrové společnosti.
– Úvěrová společnost hraje důležitou roli i jako správce úvěru a subjekt poskytující závazek zpětného odkupu (je-li závazek poskytován)
– Schopnost úvěrové společnosti dodržet závazek zpětného odkupu závisí na výkonnosti jejích úvěrů a na její pozici a záběru na trhu, jelikož zpětný odkup bývá hrazen rozšířením rozpětí úrokových sazeb.
Obecně platí, že investováním do úvěru na Mintosu investor získává expozici vůči původnímu úvěru poskytnutému úvěrovou společností dlužníkovi. V současnosti je toto prováděno převodem nároku na pohledávku vůči dlužníkovi, který vychází ze smlouvy o úvěru, z úvěrové společnosti na investora na základě dohody o postoupení. V budoucnu budou úvěry na Mintosu klasifikovány jako regulované finanční instrumenty zvané Notes.
Ať už je struktura investice jakákoliv, investor vždy zpět dostává svou investovanou jistinu a úrok v souladu s tím, jak daný dlužník úvěr splácí dle příslušné smlouvy o úvěru. Část splátky, která představuje obdrženou jistinu, snižuje účetní hodnotu investice do daného úvěru, zatímco část představující úroky a poplatky z prodlení je považována za příjem investora. Zkrátka řečeno, investoři získávají peníze ze svých investic v souladu s tím, jak dlužníci splácejí své úvěry.
Důležitost kritéria výkonnosti úvěrů
Důsledkem toho je platební morálka dlužníků tím nejvýznamnějším aspektem ovlivňujícím výnosy pro investory. Pokaždé, když na tržiště přidáváme novou úvěrovou společnost, ze všeho nejdříve sledujeme výkonnost jejích úvěrů. Zkoumáme, zda na základě historické výkonnosti úvěrů můžeme s jistotou usoudit, že úvěry poskytované příslušnou úvěrovou společností investorům na našem tržišti zajistí přijatelné výnosy přiměřené riziku.
Pokud má například úvěr hodnotu 2000 € a je nabízen s 10% úrokovou sazbou, celková očekávaná výše splátek by měla zahrnovat alespoň jistinu v hodnotě 2000 €, plus 10% anualizovaný úrok za dané období. Je-li tato částka nižší, takový úvěr nelze uvést na našem tržišti. Ve skutečnosti by celková výše splátek měla být ještě o něco vyšší, aby pokryla provozní náklady úvěrové společnosti (marketing, obsluha dlužníků, náklady na vymáhání atd.) a zároveň zajistila ziskovou marži. (O tomto se můžete dočíst více v příspěvku na našem blogu pojednávajícím o nákladové struktuře krátkodobých úvěrů.)
Náš proces hloubkové kontroly nekončí ve chvíli, kdy se úvěrová společnost přidá k Mintosu. Pro úvěry vedené na naší platformě máme informace o jejich výkonnosti k dispozici v reálném čase díky požadavkům API, pravidelně také kontrolujeme celkovou výkonnost jednotlivých úvěrových společností. Více o našem procesu hloubkové kontroly se můžete dočíst v příspěvku na našem blogu.
Jakým způsobem v Mintosu hodnotíme výkonnost úvěrů?
Pro posouzení kreditní kvality úvěrového portfolia v Mintosu provádíme tzv. vintage analýzu. To znamená, že úvěry řadíme do skupin na základě období, ve kterém byly poskytnuty (obvykle kalendářní měsíc, tato období se také nazývají vintages), a sledujeme jejich výkonnost – kolik úvěrů je spláceno, kolik je v prodlení a kolik je zesplatněno (v defaultu). To nám umožňuje mít lepší přehled o výkonnosti úvěrů v průběhu času, aniž by byly výsledky zkresleny změnami celkové velikosti portfolia.
V rámci vintage analýzy také zkoumáme celkovou výši splátek, která zahrnuje jistinu, úroky a jakékoliv další poplatky nad rámec poskytnuté jistiny. Sledujeme zejména dobu splacení (payoff time) a celkovou výši splátek (total payoff) vyjádřenou v procentech z výše poskytnuté jistiny. Doba splacení vyjadřuje, kolik měsíců trvá získat splátky, jejichž celková výše se rovná výši poskytnuté jistiny úvěru. Tento ukazatel by měl úzce korelovat s efektivní dobou splácení úvěru. Dlouhá doba splacení a nízká celková výše splátek může být známkou problémů s procesem poskytování úvěrů, případně výběru splátek.
Níže je uveden příklad analýzy splátek pro osobní úvěry s dobou splácení 8–10 měsíců. Jak ukazuje graf, celkové výše splátek okolo 100 % je dosaženo během 5–7 měsíců a na konečnou úroveň výše splátek okolo 120 % se jednotlivé skupiny úvěrů dle období poskytnutí dostávají po 9–11 měsících, což představuje asi 20% roční návratnost. Na základě dřívějších výsledků úvěrové společnosti bychom došli k závěru, že takovéto úvěry poskytují dostatečné výnosy přiměřené riziku a generují splátky v dostatečné celkové výši, aby pokryly náklady a ziskovou marži úvěrové společnosti.
Mnoho úvěrových společností na tržišti Mintos působí v několika zemích, některé navíc nabízejí různé úvěrové produkty. Každou novou zemi i úvěrový produkt proto posuzujeme samostatně. Ač by tedy úvěrová společnost poskytovala a spravovala sebevýkonnější úvěry v jedné zemi, pokud by výkonnost úvěrů v nové zemi zaostávala nebo by nebyl k dispozici dostatek předchozích výsledků, úvěry z této nové země bychom na tržišti nepovolili. To samé platí i pro nové úvěrové produkty. Různým způsobem můžeme dokonce přistupovat k úvěrům poskytnutým tou samou úvěrovou společností v jedné zemi. Příkladem může být situace, kdy vypozorujeme značný rozdíl mezi úvěry poskytovanými novým a stávajícím zákazníkům. Bývá tomu tak obzvlášť u krátkodobých úvěrů, kde výkonnost úvěrů poskytovaných vracejícím se zákazníkům může dosahovat uspokojivých výsledků, zatímco výkonnost úvěrů poskytovaných novým zákazníkům bývá horší. V takovém případě bychom na úvěrovou společnost uvalili omezení, kvůli kterému by mohla na tržiště uvádět pouze úvěry od vracejících se zákazníků.
Občas se stane, že dlužníci nejsou schopni včas splácet své úvěry. Důvodem může být ztráta zaměstnání, špatné nakládání s osobními financemi nebo cokoliv jiného. Default dlužníka je zkrátka nedílnou součástí oboru půjčování peněz. To, jak moc dlužníků nemůže dostát svých závazků, se může značně lišit napříč různými typy úvěrů, zeměmi a dokonce i segmenty dlužníků v rámci jednoho typu úvěrů v určité zemi. Na otázku, jaká je správná míra selhání, však neexistuje jednoduchá odpověď. Na výkonnost úvěrů je třeba nahlížet v kontextu mnoha dalších faktorů, jako je výše úroku účtovaná dlužníkům. Není zdaleka nepravděpodobná situace, kdy úvěry s vyšší mírou selhání ve výsledku generují vyšší výnosy oproti úvěrům s nižší mírou selhání, neboť v prvním případě mohou vyšší úrokové sazby hrazené dlužníky v daném portfoliu kompenzovat ztráty ze zesplatněných úvěrů.
Nabízí se tedy otázka: měli by investoři sledovat výkonnost úvěrů na úrovni jednotlivých úvěrů nebo celého portfolia? Obecně platí, že při sledování výkonnosti úvěrů by investoři měli na své investice pohlížet spíše jako na portfolio než jako na jednotlivé oddělené investice. Důvodem je diverzifikace. Investuje-li investor 1000 € do jediného úvěru s odhadovanou pravděpodobností defaultu 5 %, v případě selhání dlužníka investor riskuje, že přijde o celou investovanou částku. Investuje-li však investor místo toho 1000 € do 100 úvěrů po 10 € se stejnou 5% pravděpodobností defaultu, existuje riziko, že v průměru 5 úvěrů bude zesplatněno. Zbylých 95 dlužníků bude však nadále pravidelně splácet a získané úroky by v průběhu času měly bohatě vynahradit investice do zesplatněných úvěrů. Přestože očekávaná míra selhání je v obou případech stejná, volatilita výnosů bude mnohem vyšší v případě investice do jediného úvěru. Diverzifikace je tak jednou z nejdůležitějších zásad investování a o způsobech, jak můžete diverzifikovat své investiční portfolio na našem tržišti, se můžete dočíst více v příspěvku na našem blogu.
A co úvěry se závazkem zpětného odkupu?
V první řadě by se tedy investoři měli dívat na výkonnost úvěrů. Co ale úvěry se závazkem zpětného odkupu? Často panuje mylná představa, že v případě těchto úvěrů investoři investují do úvěrových společností, nikoliv do úvěrů, a že na výkonnosti úvěrů nezáleží. To však není pravda.
Abychom vysvětlili, proč i tak nejvíce záleží na výkonnosti úvěrů, pojďme se blíže podívat na to, jak funguje závazek zpětného odkupu. Zpozdí-li se dlužník se splátkou o 60 dní a déle, úvěrová společnost má smluvní zavázek úvěr odkoupit za cenu nominální hodnoty nesplacené jistiny a narostlých úroků. Zde je nutno pochopit, že peněžní toky sloužící k uhrazení zpětného odkupu pocházejí z tzv. rozpětí úrokových sazeb (interest rate spread) generovaného úvěrovou společností.
Rozpětím úrokových sazeb se myslí rozdíl mezi úrokovou sazbou účtovanou dlužníkům a úrokovou sazbou předávanou investorům. Uvažujme například, že úvěrová společnost poskytne 100 úvěrů po 1000 € a postoupí je investorům. Dlužníkovi je naúčtována roční úroková sazba 30 % a očekávaná míra selhání pro tyto úvěry je 10 %. Na tržišti Mintos má úvěrová společnost dvě možnosti, jak tyto úvěry prodat – se zavázkem zpětného odkupu, nebo bez něj. Pokud je prodá bez závazku zpětného odkupu (tedy riziko defaultu ponesou investoři) a investorům předá 20% úrokovou sazbu, investoři budou na konci roku mít čistý výnos 8 % – prodělají kapitálové ztráty ve výši 10 000 €, ale na úrocích z výkonných úvěrů vydělají 18 000 € (20 % * 90 000 €), což odpovídá čistému zisku 8000 € na investovaných 100 000 €. V tomto případě pocházejí veškeré peněžní toky přímo ze splátek dlužníků.
Úvěrová společnost by však eventuálně mohla úvěry investorům prodat se závazkem zpětného odkupu, ale místo 20% úrokové sazby by úvěry nabízela s úrokovou sazbou 8 %. V takovém případě by peněžní toky plynoucí investorům sestávaly ze dvou částí. Tou první jsou splátky obdržené od dlužníků – jistina 90 000 € a úroky ve výši 7200 € (8 % * 90 000 €). Druhá část peněžních toků plynoucích investorům jsou pak splátky obdržené od úvěrové společnosti v rámci zpětného odkupu – jistina 10 000 € (10 % ze 100 000 €) plus narostlé úroky 800 € (8 % * 10 000 €) za zesplatněné úvěry. Čistý výsledek je stejný jako v případě úvěrů bez závazku zpětného odkupu – investoři získají 8% čistý výnos a úvěrová společnost vydělá 9000 € na pokrytí nákladů a ziskové marže.
Přestože peníze sloužící k uhrazení závazku zpětného odkupu skutečně pocházejí od úvěrové společnosti, je třeba dát pozor na to, že se jedná o peníze, které si úvěrová společnost vydělá právě rozšířením rozpětí úrokových sazeb. V případě, kdy byly úvěry prodávány bez závazku zpětného odkupu, si úvěrová společnost vydělá 10% úrok (30 % celkem mínus 20 % určených investorům), zatímco v případě úvěrů prodávaných se závazkem zpětného odkupu si úvěrová společnost vydělá 22% úrok (30 % celkem mínus 8 % určených investorům). Těchto nadbytečných 12 % úvěrové společnosti vydělá 10 800 € (12 % * 90 000 €) navíc, z čehož pak může uhradit závazek zpětného odkupu a vyplatit investorům 10 000 € plus narostlé úroky ve výši 800 € za úvěry, které jsou v prodlení 60 dní a déle.
Když se rozhodujeme o tom, zda úvěrová společnost smí na tržiště uvést úvěry se závazkem zpětného odkupu, je pro nás nesmírně důležité, abychom viděli, že závazek zpětného odkupu je hrazen právě ze zmiňovaného rozšíření rozpětí úrokových sazeb. Pokud na úrovni úvěrového portfolia nevidíme, že by zpětný odkup mohl takto být pokryt, nedovolíme úvěrové společnosti, aby nabízela úvěry se závazkem zpětného odkupu.
V konečném důsledku tedy i u úvěrů se závazkem zpětného odkupu nejvíce záleží na výkonnosti úvěrů. Odpovídá-li výkonnost úvěrů očekáváním, úvěrová společnost dokáže generovat dostatek prostředků z rozpětí úrokových sazeb, aby pokryla závazek zpětného odkupu. Naopak pokud se výkonnost úvěrů zhorší a skutečná míra selhání bude vyšší, než se očekávalo, může se úvěrová společnost potýkat při odkupu úvěrů s potížemi. Nedostojí-li společnost svého závazku, investoři nemusí své peníze dostat zpátky. Schopnost subjektu poskytujícího závazek zpětného odkupu, kterým může být sama úvěrová společnost nebo také třetí strana, dodržet svůj závazek je u investičních příležitostí na Mintosu posuzována v rámci dílčího hodnocení Síla zpětného odkupu. O Mintos Risk Score se můžete dozvědět více na našem webu.
Role úvěrové společnosti
Pokud při investování do úvěrů na Mintosu záleží nejvíce na výkonnosti úvěrů, jakou roli pak hrají úvěrové společnosti a proč by měl investor sledovat i jejich výkonnost?
Úvěrová společnost hraje zásadní roli při vytváření a upisování úvěrů. Jsou-li standardy pro upisování v dané úvěrové společnosti špatné kvality, úvěry jí poskytnuté budou vykazovat špatnou výkonnost, což bude mít přímý dopad na návratnost investorů. Při posuzování kvality tvorby a upisování úvěrů jsou klíčovými faktory mimo jiné zkušenosti úvěrové společnosti a jejího vedení, kontrola a řízení rizik a proces hodnocení kolaterálního rizika. Stav a výkonnost úvěrového portfolia jsou pro investiční příležitosti na Mintosu zahrnuty v dílčím hodnocení Výkonnost úvěrového portfolia.
Úvěrová společnost zároveň hraje klíčovou roli při správě úvěrů a výběru splátek od dlužníků. Kvalita, stabilita a zkušenosti úvěrové společnosti jako správce úvěrů mají přímý vliv na výkonnost úvěrů. Je-li správcem úvěrů stabilní úvěrová společnost, investoři si mohou být jistí tím, že dojde k řádnému výběru a distribuci splátek dlužníků a že jediné, na čem pak záleží, je výkonnost úvěrů. Kdyby se však úvěrová společnost ocitla v úpadku a přestala úvěry spravovat, došlo by k přerušení procesu výběru splátek od dlužníků a jejich převádění investorům. Věnujeme proto zvláštní pozornost schopnostem úvěrové společnosti jako správce úvěrů a analyzujeme zkušenosti jejího vedení a zaměstnanců, její finanční pozici, zásady, postupy, kontroly a předchozí výsledky společnosti v souvislosti se správou úvěrů, abychom s jistotou mohli usoudit, že správce úvěrů jen tak nezkrachuje. Naše zjištění jsou pro investiční příležitosti na Mintosu zahrnuta v dílčím hodnocení Efektivita správce úvěrů.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že v případě úvěrů se závazkem zpětného odkupu je obvykle subjektem poskytujícím závazek zpětného odkupu právě úvěrová společnost. Abychom posoudili, zda mohou být úvěry nabízeny se závazkem zpětného odkupu, obzvlášť v tomto případě sledujeme finanční pozici úvěrové společnosti, což je důležité především v počátcích, neboť nabytí dostatečného rozpětí úrokových sazeb vyžaduje čas. Jak bylo zmíněno výše, schopnost úvěrové společnosti dodržet závazek zpětného odkupu je posuzována v rámci dílčího hodnocení Síla zpětného odkupu.
Je důležité si uvědomit, že výkonnost úvěrů má velmi přímý dopad na celkovou udržitelnost úvěrové společnosti. Dobrá výkonnost úvěrů má přímý pozitivní dopad na úvěrovou společnost a vede k lepším finančním výsledkům a finanční pozici. Díky tomu bude úvěrová společnost i lepším a stabilnějším správcem úvěrů. Vážné zhoršení výkonnosti úvěrů může naopak značně negativně ovlivnit finanční pozici úvěrové společnosti a dokonce i přivodit její konec.
Další informace o Mintos Risk Score naleznete na našem webu. O tom, jak řešíme problémy s úvěrovými společnostmi, si můžete přečíst v našem článku.
Sečteno a podtrženo
Př investování do úvěrů záleží ze všeho nejvíce na výkonnosti úvěrů. Úvěry, jejichž výkonnost odpovídá očekávání, budou taktéž přinášet investorům výnosy dle očekávání. Naopak úvěry se špatnou výkonností budou výnosy investorů ovlivňovat negativně, a to i v případech, kdy úvěrová společnost nabízí závazek zpětného odkupu. Úvěrová společnost hraje klíčovou roli nejen jako poskytovatel úvěru, ale také jako správce úvěru a subjekt poskytující závazek zpětného odkupu, obzvláště tam, kde míra selhání přesahuje očekávání. Investoři mohou investovat do výkonných úvěrů, avšak je-li riziko protistrany u dané úvěrové společnosti vysoké, budou investoři pravděpodobně požadovat vyšší očekávané výnosy, aby si tak vynahradili zvýšené riziko. Je-li naopak riziko protistrany nízké, spokojí se investoři s nižšími očekávanými výnosy. Chcete-li se dozvědět více o rizicích spojených s konkrétní investiční příležitostí na Mintosu, zobrazte si její celkové a dílčí hodnocení Mintos Risk Score. Na naší stránce Statistiky pak naleznete agregovaná data o výkonnosti úvěrů.
V každém případě pak nelze podceňovat význam diverzifikace, ať už je to v rámci různých dlužníků, typů úvěrů, úvěrových společností, zemí atd. Více si o tomto můžete přečíst v našem článku o diverzifikaci. Většina finančních profesionálů se shoduje, že diverzifikace je tím nejdůležitějším nástrojem pro dosažení dlouhodobých finančních cílů za současné minimalizace rizik. Proto máme i u nás v Mintosu své vlastní rčení: „Nedávejte všechny své peníze do jediného úvěru, diverzifikujte!“
